Zčněme stroze - káva je plodem tropické rostliny - Kávovníku Coffea.
Pokud se chceme dostat na začátek celého příběhu o kávě, musíme se vrátit o mnoho století zpět do Etiopie, kde podle legendy byly účinky kávy objeveny pastevcem Kaldim. Jeho kozy, jež pásl, po pojídání plodů kávového keře večer odmítaly spát. Ten se o tento poznatek podělil s místním mnichem. Zde se Legenda rozchází do dvou linií. Jedna tvrdí, že mnich připravil z plodů keře nápoj. Jeho účinky pak poznal na vlastní kůži, když ho nápoj udržel bdělým ještě dlouho po večerní modlitbě. Přes mnichy z klášterů se tak poznání o účincích kávy postupně šířilo dál. Druhý naopak říká, že mnich povzbuzující účinky zavrhl a hodil kávové „třešně“ do ohně. Z něj se pak začalo linout nepoznané aroma, které nám započalo historii kávy tak, jak ji známe dodnes. Která je pravděpodobnější nechám na Vás.
Ať byla tedy první zkušenost s kávou jakákoliv, získala si káva získala velkou popularitu a začaly vznikaly veřejná místa pro pití kávy. Tím se stala pro Araby zdrojem velkých příjmů a ve snaze znemožnit pěstování kávovníku jinde pečlivě střežili svou produkci a uvalili zákaz na export plodných kávových semen. Do Evropy se pak dostala káva pravděpodobně s otroky nebo válečnými taženími někdy 16 století a odtud dále do celého světa.
Dnes se kávovníky se pěstují v tropickém pásu okolo rovníku a to v různých nadmořských výškách. Kávovníky, kterých existuje více než 500 druhů se liší svou výškou, růstem jejich listů, ale i velikostí zrna. Plodem kávovníku jsou peckovice, které tvarem i barvou připomínají třešně a mají sladkou dužninu. Uvnitř plodu jsou proti sobě uložená dvě tvrdá semena, na jedné straně zploštělá s typickou rýhou, na druhé straně vypouklá. Po vyloupnutí z dužniny je jejich barva je zelená, či šedozelená.
